Čím si kořeníte život?
Tu a tam na mě zaútočí stereotyp a naše manželství mi na okamžik připadá jako vánoční stromeček po Třech králích, oschlý a bez ozdob. Nastávají takové chvíle i v životě Josefa Abraháma a Libušky Šafránkové, nejideálnějšího páru světa? Těžko si to představit, ale nepochybně ano. 🙂 Myslím, že je to normální, a že je vlastně hezké, že se musíte snažit vykřesávat jiskru nadšení a že ten druhý se o to pro vás snaží taky. Že spolu tu vaši rostlinu pořád zaléváte. Skvělý vztah se pozná ani ne tak podle toho, že by takové chvíle nepřicházely, ale že se s nimi dokážete vyrovat. Mám pro vás pár tipů, jak udržujeme poetiku v provozu u nás doma:
Pustíme si hezký film – zvláště Amélie z Montmartru dodává všednímu životu lesk zázračnosti.
Zajdeme si na sushi / na utopence / kamkoliv, kde nám chutná.
Pěstujeme milé rituály – např. ze služebních cest mi manžel vozí drobnost z nádraží.
Uděláme si piknik v parku – zrovna včera jsme podnikli a smáli jsme se tomu, jak moc zní „piknik“ elegantněji než „vypijeme v parku lahváče“ (ačkoliv se jednalo prakticky o totéž) 🙂
Podnikáme výlety za keškama (tzv. geocaching) – ideálně do malinkých vesnic, kam noha turisty běžně nezavítá a tudíž jsme exotičtí.
Chodíme do lehce „béčkových“ kulturních podniků – milujeme oblastní muzea, která se honosí jedním klem mamuta a osobními předměty slavných rodáků, které nikdo nezná.
Čteme si – cokoliv, co náš baví, spolu čteme nahlas (jeden čte a druhý poslouchá a baví našeho syna – kterého tím, jak doufáme, ke čtení doživotně namotivujeme)
A čím si kořeníte život vy? Podělte se s námi o své tipy. 😉
máma Mája