Pokřivené říkanky

  • Honza 

„Sekera je za dva zlatý a topůrko za tolar.“ Řeknete si, notoricky známá písnička „Já do lesa nepojedu“, no a? Může se to zdát jako banalita, ale přemýšleli jste někdy o tom, že to jsou vlastně jedny z prvních informací, které našim dětem předáváme? Kdo jste kdy naposledy viděli nebo dokonce používali topůrko nebo jestli vůbec víte, kdy se jako platidlo používal tolar? Ale pojďme dál!

Kovej kovej kovářičku, okovej mi mou nožičku.

Co si z toho ten malý drobeček vezme? Děti by měly znát přezouvání pnematik, ne kování koní, nehledě na to, že v této básni dokonce pisatel masochisticky žádá o okování vlastní nohy!

„V předu má trubičku,
vzadu má truhličku,
jede, jede poštovský pán.“

Toto se dá s jistou dávkou fantazie adaptovat na současnost, přeci jen klakson mají auta povinně a truhličkou by se snad dala pojmenovat nákladní nástavba na dodávce poštovního vozu, ale je to tedy dost velká metafora.

„Šnečku šnečku,
vystrč růžky,
dám ti krejcar
na tvarůžky
a troníček na tabáček,
bude z tebe hajdaláček.“

Opět použití názvů dokonce dvou různých historických platidel zvláště v takto krátké básni je alarmující. Nehledě na to, že tímto pisatel a potažmo děti nabádají zvířata ke kouření.

„Komáři se opili, až komára zabili.“

Tak počkat, v jedné větě se mluví o nadměrném pití alkoholu a násilném trestném činu s následkem smrti. A to je prosím veselá říkanka pro nejmenší. Jistě, může to mít i výchovný aspekt, ale proč by naše dvouleté děti měli vědět, že když budou pít, tak by mohly někoho i zabít?

„Ovčáci, čtveráci, nebyla to vička, ani čočovička. „

Tak co, vy čtveráci, kdy jste měli naposledy na oběd vičku? Nehledě na tuto podivnou rostlinu, kolik u nás máme lidí s povoláním ovčák? Proč tato píseň nemůže v aktualizované verzi použít zemědělce a velmi častou rostlinu řepku, ptám se já?

Oblíbená píseň „Šla Nanynka do zelí“ také není bez viny.
„Přišel na ni Pepíček
rozšlapal jí košíček“
Zdá se mi, že by se našla i vhodnější témata pro děti, než je vandalství a šikana!

„Entenýky dva špalíky, čert vyletěl z elektriky.“
Zde se již autor snačí o implementaci modernější teminologie, ale bohužel stále zůstává ve velké míře ovlivněn původní lidovou tvorbou. Například slovo Ententýky, co to je vlastně za teminus technicus? Nejsem zdatný v oboru elektro, ale předpokládám, že to může být určitý typ jištění v oboru silnoproud, protože jak jinak by mohl čert vyletět, pokud by nedostal značný kopanec elektřinou. Ale dost možná je to právě nějaký historický kus, který by měl být stejně jako čert zavržen. Místo čerta by bylo vhodné dosadit strašáky současné generace – finanční správu, vybitý mobil, slabou wifi, …

No zkrátka a dobře, valná většina oblíbených dětských písniček a říkanek, které do zbláznění sypeme našim dětem do hlaviček, učíme je nazpamět a od narození zpíváme, je napěchovaná archaismy a tematikou poplatné své době více než cokoliv. Proč v době samořiditelných aut, výletů do vesmíru a bio matek nikdo nevytvoří a nezpopularizuje moderní dětskou poezii? Dítě se v této kritické době kolem 2 let maximálně učí vnímat a rozpoznávat svět a osobně si nemyslím, že „Pásla ovečky v černém lese“ nějak pomůže se složitostí dnešního světa 🙂

Máte i vy své favority v rámci bizardních dětských říkaček? Podělte se 🙂

táta Honza